Dělení podle barvy
Je pro Vás svět vína stále ještě velikou neznámou? Chcete vědět, jaký je rozdíl mezi suchým a polosuchým vínem, sladkým či polosladkým? Proč je "Tramín červený" bílé víno a co znamená "kabinetní" či "slámové" víno? Je "ledové víno" opravdu ledové, nebo jak to vůbec je?
Je toho spousta, co se může člověk na etiketě láhve dozvědět, ale mnoho z vás se stále ptá, co to vůbec znamená. Pro každého, kdo se chce v oblasti vín orientovat, jsem připravila tuto sérií článků, kde si postupně všechny tyto informace vysvětlíme.
V úvodu si řekneme, čím se vyznačují a odlišují jednotlivá vína podle barvy:
Červená vína
Červené víno je víno, které se vyrábí pouze z modrých hroznů, pouze v těchto odrůdách se nachází červené barvivo, a to procesem nakvašením nebo jiným tepelným zpracováním. Následně se při jeho výrobě musí rmut nechat několik dní kvasit, slupky zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Proces kvašení probíhá daleko delší dobu a za vyšší teploty, než je tomu u vína bílého. Červené víno má také vyšší míru třísloviny a resveratrolu (vyskytuje se také v bílém víně).
Červené víno má své typické aroma, což jsou peckoviny a bobuloviny zvlášť pak černý rybíz, kterým nás tolit toto víno oslovuje. Některá vína z dřevěných, barrique sudů v sobě nesou také vůně vanilky, kouřeči ořechu. Typické je, že výrazná chuť a aroma červených vín se plně rozvinou až při větším přísunu vzduchu, proto se také servíruje ve velkých sklenicích na červené víno.
Bílá vína
Bílá vína jsou vyrobeny z bílých, růžových, červených nebo modrých hroznů vinné révy. Jakým způsobem vznikne tedy bílé víno, když se vyrábí i z hroznů červených? Je to z toho důvodu, neboť při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Právě ony slupky vína jsou zdrojem barviva, která se v rámci bílého vína do nápoje vůbec nedostane. Bílé vína, které jsou vyrobeny z červených či modrých hroznů se nazývají "klaret". Typická výroba bílého vína se také používá u matoucích odrůd jako Tramín červený, který je vyráběn z červených hroznů. Tento přívlastek pak odkazuje k barvě hroznů, barva vína je však zlatavá jako u bílých vín.
Bílá vína mají svěží aroma připomínající citrusové plody, pomeranče, citrusy, ale také i luční kvítí. Chuť bílého vína je však kyselejší a řízná. V případě aromatických a sladkých vín je pak hutná a šťavnatá.
Růžová vína
Růžové víno, označováno také jako "rosé" (rose), je přírodní suché víno, které je vyráběno z hroznů modrých odrůd. Barva růžového vína může být v oranžových odstínech (připomíná barvu lososovou, meruňkovou, koroptví oko), růžových nebo růžovo-fialových odstínů. Toto víno se vyrábí stejným způsobem jako víno červené, avšak vyluhování barviva ze slupek do vinného moštu trvá kratší dobu. Pravé "rosé" se vyrábí pouze z modrých hroznů vinné révy a to metodou nakvášením rmutu nebo bez nakvášení. Vinařský zákon rovněž nevylučuje použít při výrobě technologii, která se používá v různých fázích výroby surovin určené pro výrobu bílého vína. Růžové víno, které je vyrobené ze směsi bílého a červeného vína (cuvée) lze rozeznat podle jejího odstínu a to svými růžovými, nachovými a purpurovými odstíny. Hlavním posláním růžového vína je hlavně osvěžit.
Dělení vína podle zbytkového cukru
Víte, jaký je rozdíl mezi suchým a polosuchým vínem, sladkým či polosladkým? Říkáte si, že opravdu ne, tak v tom případě je tato část určena právě pro vás. Vína totiž rozdělujeme podle množství zbytkového cukru. Zbytkový cukr ovlivňuje výslednou sladkost vína a dotváří jeho výslednou chuť. Jaký je rozdíl mezi cukernatostí hroznů a zbytkovým cukrem? Tyto dvě hodnoty si opravdu s vínem nesmíte plést. Cukernatost totiž určuje množství cukru ve vylisované šťávě, tím myslíme v moštu z vinných hroznů. Čím déle hrozny na vinici vyzrávají, tím vyšší cukernatost víno má, a tím lepší kvalita vína. Dalším termínem je poté zbytkový cukr, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvašení, a proto zůstává nadále ve víně a ovlivňuje tak jeho sladkost, neboli také chuť a buket. Zbytkový cukr se měří v gramech na litr a dle toho se vína člení na tichá, suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Jaké víno preferujete vy?
Suchá vína
Nejméně sladká vína s maximálním obsahem 4 gramy zbytkového cukru na litr. Tato vína se proto vyznačují kyselejší, říznou chutí a zvláště jako bílá vína výborně osvěží.
Při podávání vína pamatujeme, že suché víno by mělo předcházet vínům sladším.
K typickým odrůdám patří Sauvignon, Ryzlink rýnský či Rulandské šedé
Polosuchá vína
Jak jste možná zakusili sami, polosuché víno je sladší než suché, ale ne až tak sladké jako sladké víno. Obsah zbytkového cukru se totiž u polosuchého vína pohybuje v rozmezí 4,1-12 gramů na litr.
Bílá, červená i růžová polosuchá vína se vyznačují vyšší koncentrací alkoholu a výraznějším buketem. K typickým odrůdám patří Muškát moravský nebo Tramín červený.
Vinou menší obeznámenosti občas zaměňujeme polosladké víno za polosuché. Rozdíl je přitom opravdu výrazný.
Polosladká vína
Až 45 gramů zbytkového cukru na litr, které mohou polosladká vína obsahovat, je výrazně odlišuje od vín polosuchých s maximem 12 gramů na litr.
Sladká a polosladká vína se v průměru těší větší oblibě mezi ženami.
Sladká vína
Aby bylo víno možné označit jako sladké, musí obsahovat alespoň 45 gramů zbytkového cukru na litr. Tedy dost na to, aby rozdíl mezi polosuchým a sladkým vínem rozpoznal i nezkušený konzument.
Sladká vína jsou zpravidla vyráběna z velmi sladkých, tj. dlouho uzrálých hroznů. I proto mezi nimi dominují přívlastková vína, včetně specialit v podobě slámového a ledového vína. Patří sem také oblíbená vína Tokaj, Pálava či Furmint.
Sladká vína vyniknou se sladkými pokrmy, dezerty, tučnými jídly či jako doprovod ostré asijské kuchyně.
| OZNAČENÍ | OBSAH ZBYTKOVÉHO CUKRU |
|---|---|
| Suché | Do 4g/l |
| Polosuché | Do 12g/l |
| Polosladké | Do 45g/l |
| Sladké | Nad 45g/l |
Pro případné otázky kontaktujte vlastníka stránky: kasal@gvp.cz